Starej byl z té vší dřiny pěkně utahaný.
Obloha, pevnina, zeleň, hvězdy, ryby, obludy na zemi, ptáci na nebi, hvězdy, den, noc, to vše měl Starej už za sebou.
Zmákl to za šest dnů.
"Doooost dobrý," pomyslel si, když se rozhlédl kolem.
Vyhlásil tedy čas klidu.
V budoucnu se tomu bude říkat gaučing nebo údržba regálu.
To Starej šestého dne zatím ještě netušil.
Jinak věděl skoro všechno.
"Sedmý den bude klid. Všichni budou rozjímat a odpočívat," pomyslel si Starej.
Protože byl teprve den šestý, nemohl nic vědět o hypermarketech a systému rychlého občerstvení.
úterý 30. června 2009
pondělí 29. června 2009
...a vznikl člověk
Starej tušil, že okukování množící se havěti je sice zajímavé, ale může být ještě lépe.
"Ať je tu člověk," zvolal Starej.
"Ať panuje nad tou havětí!" dodal a tím určil člověčí roli na této planetě.
Starej takto navěky určil, co bude hlavní náplní všeho člověčího myšlení, příčinou všech budoucích válek, všeho snažení člověčího i zvířecího:
"Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji. Panujte nad rybami, ptactvem i vší pozemskou havětí."
Právě končil den šestý a Starej tušil, že je vše dobré, moc dobré.
Když však viděl, jak se osamělý člověk neustále za cosi tahá a pořád se tam hrabe, tak tušil, že dílo ještě není tak úplně dokonáno. Starej byl však z té dřiny docela utahaný a tak přemýšlel, jak to udělat, aby další den nemusel moc makat.
"Ať je tu člověk," zvolal Starej.
"Ať panuje nad tou havětí!" dodal a tím určil člověčí roli na této planetě.
Starej takto navěky určil, co bude hlavní náplní všeho člověčího myšlení, příčinou všech budoucích válek, všeho snažení člověčího i zvířecího:
"Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji. Panujte nad rybami, ptactvem i vší pozemskou havětí."
Právě končil den šestý a Starej tušil, že je vše dobré, moc dobré.
Když však viděl, jak se osamělý člověk neustále za cosi tahá a pořád se tam hrabe, tak tušil, že dílo ještě není tak úplně dokonáno. Starej byl však z té dřiny docela utahaný a tak přemýšlel, jak to udělat, aby další den nemusel moc makat.
neděle 28. června 2009
...a byl dobytek
Starej byl posedlý množením. Nadšeně sledoval, jak to dělají ryby ocasy s rybami, ptáci ptáky s ptáky. Zachtělo se mu proto chobotnatců, píchavců, bodavců a další havěti.
Vznikla tak polní zvěř i dobytek.
Chovalo se to jako zvěř a množilo se to jako dobytek.
Starým vytvořený svět se začal zabydlovat.
Starý viděl, že je to tak dobré.
Kontrolní otázka:
Kdo končí radost z tvoření a začíná zoofilie?
Vznikla tak polní zvěř i dobytek.
Chovalo se to jako zvěř a množilo se to jako dobytek.
Starým vytvořený svět se začal zabydlovat.
Starý viděl, že je to tak dobré.
Kontrolní otázka:
Kdo končí radost z tvoření a začíná zoofilie?
sobota 27. června 2009
...a vody se zahemžily množením
Starej dostal první porno nápad v dějinách.
Zvolal: "Ať se vody zahemží množením."
V ten okamžik poznala zvířátka ve vodách, co je to pohlavní pud. Od toho okamžiku už nic nebylo jako před tím.
Ve vodách se to množilo a následně pak hemžilo. Bylo tomu tak pořád od onoho historického výroku. Množení bylo počátkem hemžení, hemžení bylo příčinou dalšího množení.
"A nad zemí pod nebeskou oblohou, ať létají ptáci," zvolal Starej opojen úspěchem se zvířátky ve vodách.
To se již vodami proháněly velké obludy, drobní čilí živočichové i veselé rybky. Vše se vzájemně množilo, požíralo, pronásledovalo, obávalo i milovalo.
Seshora to sledovaly okřídlení ptáci. I ti se brzy naučili lovit ryby, hemžit se a především se milovat a množit.
Starej jim spokojeně požehnal: "Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích i celá oblaka."
Nikdo v tom hemžení však dosud netušil, že Štěpánek porazí ve Wimbledonu Ferrera, šéfem českého fotbalu se stane Ivan Hašek a v padesáti zemře král popu Michael Jackson.
Bylo to tím, že byl teprve den pátý. Nebyl totiž ani fotbal, ani Hašek, ani Štěpánek, natož pak pop. Když nebyl pop, nemohl být ani jeho král.
Nebyl zatím ani Petr Hájek, člověk, který ví, že nevznikl z opice.
Zvolal: "Ať se vody zahemží množením."
V ten okamžik poznala zvířátka ve vodách, co je to pohlavní pud. Od toho okamžiku už nic nebylo jako před tím.
Ve vodách se to množilo a následně pak hemžilo. Bylo tomu tak pořád od onoho historického výroku. Množení bylo počátkem hemžení, hemžení bylo příčinou dalšího množení.
"A nad zemí pod nebeskou oblohou, ať létají ptáci," zvolal Starej opojen úspěchem se zvířátky ve vodách.
To se již vodami proháněly velké obludy, drobní čilí živočichové i veselé rybky. Vše se vzájemně množilo, požíralo, pronásledovalo, obávalo i milovalo.
Seshora to sledovaly okřídlení ptáci. I ti se brzy naučili lovit ryby, hemžit se a především se milovat a množit.
Starej jim spokojeně požehnal: "Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích i celá oblaka."
Nikdo v tom hemžení však dosud netušil, že Štěpánek porazí ve Wimbledonu Ferrera, šéfem českého fotbalu se stane Ivan Hašek a v padesáti zemře král popu Michael Jackson.
Bylo to tím, že byl teprve den pátý. Nebyl totiž ani fotbal, ani Hašek, ani Štěpánek, natož pak pop. Když nebyl pop, nemohl být ani jeho král.
Nebyl zatím ani Petr Hájek, člověk, který ví, že nevznikl z opice.
pondělí 22. června 2009
...a byly hvězdy
Starej cítil, že je to až příliš dobrý a tak začal vymýšlet pakárny. Tu nejlepší dal hned na začátku. Vymyslel čas. To se dělá tak: Vytvoříš hvězdy na obloze, nejdřív jim říkáš krycím názvem lampy. Dvě největší pojmenuješ. Tu nejvíc moc největší nazveš Slunce, tu menší pak Měsíc. Větší bude vládnout dni, menší noci.
Starej rozhodl, že se tyto svítilny budou divně motat vesmírem. To slovo v Starého době nikdo neznal, říkalo se všehomír, ale to je úplně jedno, protože to neměl říkat kdo, protože nebyly ani lidi, ani zvířata, ani věci. Jen ty rostlinky už byly, protože to Starej tak chtěl.
Starý věděl, že je to tak fajn. Měl čas a tak si poprvé mohl spokojeně říci, že je den čtvrtý. Co na tom, že včera si říkal, že je den třetí, i když ještě neměl čas, protože nebylo Slunce ani Měsíc. Kromě rostlinek nebyl nikdo, kdo by za to Starého prudil.
Rostlinkám to bylo úplně jedno. Během dne se učily dýchat oxid uhličitý a v noci pak kyslík. Tato jména však nikdo neznal. Nebylo totiž koho, kdo by to znal. Starýmu byl kyslík či oxid uhličitý úplně ukradený. Zatím...
Starej rozhodl, že se tyto svítilny budou divně motat vesmírem. To slovo v Starého době nikdo neznal, říkalo se všehomír, ale to je úplně jedno, protože to neměl říkat kdo, protože nebyly ani lidi, ani zvířata, ani věci. Jen ty rostlinky už byly, protože to Starej tak chtěl.
Starý věděl, že je to tak fajn. Měl čas a tak si poprvé mohl spokojeně říci, že je den čtvrtý. Co na tom, že včera si říkal, že je den třetí, i když ještě neměl čas, protože nebylo Slunce ani Měsíc. Kromě rostlinek nebyl nikdo, kdo by za to Starého prudil.
Rostlinkám to bylo úplně jedno. Během dne se učily dýchat oxid uhličitý a v noci pak kyslík. Tato jména však nikdo neznal. Nebylo totiž koho, kdo by to znal. Starýmu byl kyslík či oxid uhličitý úplně ukradený. Zatím...
...a bude zeleň
Starej se spokojeně podíval kolem. Moře, pevnina, nebe...
"Doooost dobrý!" usmál se spokojeně.
Na pár dnů práce, slušnej výkon. Takhle se nebude makat ani v časech lámání údernických rekordů. Ale to v tom okamžiku nikdo netušil. Nebyli totiž lidi, zvířátka, kytičky ba ani věci.
"Zelený, chci aby to bylo zelený!" zvolal Starej. Zelená se mu zdála dobrá k modré barvě nebe.
A bylo to tady: byliny, stromy, ovoce.
Starýmu se to zdálo docela dobré.
...a bude pevnina
Starý cítil, že vedle vody by to taky chtělo pevninu. Stačilo říci a bylo to. Země a moře tomu začal říkat.
Vůbec nikomu nevadilo, že už v prvním odstavci byla nad propastí tma. Pevninu dal Starej až dneska, tedy ve třetím odstavci, tedy až ve třetí den. Propast z prvního dne nebyla pevnina. To bylo tenkrát asi úplně jedno. Nebyli totiž lidi, kytičky, zvířátka ani věci. Byl jenom Starej a docela si to užíval...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)